Všichni si tak nějak podvědomě říkáme, že se nespokojíme s ničím než s tou největší kvalitou pod sluncem. nás hned trochu popostrčí dál. Ale pokud se podíváme na to, co se nakupuje v běžném obchoďáku, zjistíme, že to zas taková sláva není. Lidé si raději zvolá horší kvalitu, ale za příjemnější cenu, i když v konečném důsledku tratí. Na čem? No přeci na té kvalitě! Protože kvalita znamená, že daný výrobek, služba, produkt nám přináší více užitku a spokojenosti, než výrobek horší. A to je fakt!
Kdo si myslí, že je maso kuřecí stejné z velkochovu a z domácího chovu (tedy slípka celý den běhá po venku), tak žije pěkně ve velkém omylu. Samozřejmě, jistých prostředků musí být užito, aby polovina ptactva nepochcípala, ale pořád je lepší, když se slepice protáhne někde na paloučku a ďobne nějakého červa, než když sedí celý den v kleci a ohlodává mrtvé druhy.
A přesně tak je to i v životě
Lidé si kupují levné zboží jako nábytek, šaty, šperky, doplňky a bůh ví co ještě. Pak se zlobí, že se jim to pokazilo nebo rozbilo za jeden rok. To dá ale rozum, že pokud zaplatíte minimální cenu, dostanete to nejhorší na trhu. Pokud si někdo myslí, že všechny obelstil, tak se má na co těšit. Například elektrospotřebiče – čím levnější, tím větší krám na jedno použití. Kdo chce, aby mu lednička dneska vydržela alespoň dvacet let, musí si holt připlatit.
Z druhé ruky
Někdy je z druhé ruky kupovat věci lepší. Někdy se to ale zkrátka nevyplatí, protože nevíte, co s tím kdo dělal, kdo s tím co dělal a proč to vypadá tak, jak to vypadá. Můžou vám sice něco nabulíkovat, v konečném důsledku ale stejně rozhoduje to, že to může být největší krám, za který jste kdy vyhodili peníze. Kdyby se dělaly věci poctivěji a stály by více, tak by si jich možná lidé více vážili a neplýtvali s nimi. To jsou ale úvahy pro jiné debaty.
