Někteří rodiče váhají nad tím, jestli by měli nebo neměli své děti vést k technice a je jedno, zda se jedná o techniku, která občas jezdí po cestách nebo přímo nějaký technický obor.
Je ale pravda, že pokud alespoň jeden z rodičů pracuje jako technik, má mnohdy sklony vést dítě také k něčemu takovému a to v domnění, že se něco takového jednou dítěti zalíbí a že se dané dítě rozhodne jít ve stopách jednoho ze svých rodičů. Někteří rodiče jsou schopni udělat to záludně a to tak, aby dítě ani nepřemýšlelo nad něčím jiným, než je právě něco takového. Někteří si myslí, že by dokonce mohli jednou se svým dítětem pracovat a že by to mohlo být skvělé.
Jestliže se ale časem u dítěte projeví, že by jej něco takového nebavilo nebo se stane, že jej dokonce něco takového přestane zajímat, nenuťte jej k tomu, aby nedělalo nic jiného, než že s vámi bude řešit danou techniku. Můžete tím dost ublížit vašemu vztahu a to klidně tak, že se natolik odcizíte, že budete mít pocit, že vaše dítě s vámi již nechce mít nic společného.
Pokud se najde něco, co bude dítě zajímat a to i přesto, že to bude věc z jiného oboru, měli byste dané dítě nechat jít. Ať dělá to, o čem si myslí, že by jej mohlo bavit a to, i kdyby se například jednalo o pečení dortu.
Je spousta dětí, které si přeci jen najdou něco, co je bude bavit a rodič nesmí být zklamaný z toho, pokud to bude něco jiného než to, k čemu se snažil dítě celé dětství vést.
Může to ale také dopadnout tak, že to, k čemu jste dítě od mala vedli, bude dané dítě brát jako svůj koníček. I něco takového je určitě možné.
Každý člověk by měl dělat takovou práci, kterou považuje za vhodnou a určitě by se nikdo z nás neměl nechat nutit do práce, která jej nebaví nebo nezajímá a to i přesto, že by si něco takového přál jeden z rodičů.
Je potřeba vše brát tak, jak to je a rozhodně nebýt zklamaný.